Inscenace Zkáza totálního myšlení kritizuje potřebu absolutizovat a zevšeobecňovat pozitivní i negativní fenomény ženského obrazu ve společnosti. Inspiračním materiálem pro inscenaci jsou rozhovory s Marguerite Durasovou zaznamenané v díle Hmatatelný život v překladu Anny Kareninové. Divadelní adaptace volně v provokativních obrazech na hranici poezie, intimity a vulgárnosti odhaluje nesnesitelný prostor svobody a subjektivity.

V rámci inscenace má dobrovolný divák možnost ovlivňovat formu představení náhodným výběrem komponovaných skladeb z iPadu. Hudební koncept relativizuje fixní podobu jednotlivých divadelních situací vzhledem k náladě a atmosféře (podobně, jako je to s proměnlivostí a nestálostí našich názorů a přesvědčení).