„Psaní, to není talent, to je disciplína. Začni už být dospělá, Boženo!“

„Ty pohádky a všechny ty vymyšlenosti! Proč o tom píše? Ale třeba o českých dějinách. O tom by měla psát.“

„Neštěstí se s ní k nám hrne. To je katastrofická ženská!“

 Zemitě poetická, vtipná hra je podložena autorčinou hlubokou znalostí života a díla výjimečné české spisovatelky, ale není životopisná, nelíčí životní příběh Boženy Němcové. Spíš se básnivými doteky přibližuje k tomu, co je v jejích osudech neuchopitelné. Co je vnitřní svoboda? Síla… odvaha… talent? Sobectví… drzost… naivita? Z jakých niterných vláken byla utkána mimořádná, složitá osobnost české ženy, jež překonala svou dobu nejen jako spisovatelka?

„Po nocích petroleje upaluje a ráno abych snad kafe vařil sám!“

„Láska! Takovou nikdo tady neznáte! Láska jako moře!!!“