Performativní přednáška mapuje mocenské společenské vztahy, strachy, které z nich vyplývají a možnosti, jak tyto strachy překonat jinak než celkovou ochablostí a naučenou bezmocí. Využívá inspirací ze současné kulturní reality a konkrétně zkoumá strategie odporu, úniku, tvarování a subtilních forem odvahy.

Filozofka Alice Koubová a performerka Miřenka Čechová se setkávají ve sdílení obecných myšlenek i konkrétní zkušenosti, jak vykročit ze vzorců naučených mocenských vztahů. Jak nepropadnout do lhostejnosti nebo poslušnosti podmíněné strachem? Udělat relativně neviditelný, ale nečekaný krok proti moci může být stejně náročné jako postavit se před většinu a promluvit. Proč je takový čin náročný a životodárný zároveň? Kde k takovým krokům najít vnitřní zdroje? Jaká je šance na úspěch? Bude to někoho zajímat? Jakou sílu nabízí v této věci kultura a umělecký zážitek? Performativně – hudebně – výtvarná zkušenost, která vyzývá diváka zaujmout aktivní postoje a vytváří možnost fyzicky zakusit okamžik překonání osobního diskomfortu v rámci bezpečného prostoru umění.

Nežijeme jen každý sám za sebe. Abychom byli sami sebou, potřebujeme druhé lidi, rozvíjíme s nimi vztahy a propojujeme se do sítí. Jsme na sobě navzájem závislí. Tyto vztahy jsou zároveň přirozeně nerovné. Někdy potřebuji druhého víc než on mě, jindy někdo jiný závisí na mě. Hranice mezi tím, kdy jde o vyživující závislost a kdy o manipulativní závislost, je tenká. Umělecký svět se pojí s představou svobody, boření stereotypů, otevírání nových možností a vyživující tvořivosti. Paradoxně v něm ale existuje stejná toxicita a manipulativní mocenské vztahy jako ve společnosti, kterou má umění měnit a obohacovat. Snést takový paradox znamená často zažívat až paralyzující strach. Performativní dílna nebo také inscenovaná přednáška ukazuje schéma, jak závislostní vztahy fungují a co se děje v momentě, kdy se člověk rozhodne toxickou vztahovou strukturu opustit. Jde to, je to možné, ale člověk na to musí být připraven. Je třeba uvidět vlastní strachy a udělat další tři kroky vpřed.

 Projekt vznikl za podpory hl. města Praha, Ministerstva kultury ČR, státního fondu kultury ČR, za podpory programu Strategie AV21 „Odolná společnost pro 21. století“. Premiéra byla součástí projektu Beuys will be Beuys Goetheho instututu v Bratislavě.

Koncept, performance: Miřenka Čechová, Alice Koubová

Hudba: Martin Tvrdý

Vizuální design: Eva Chudomelová

Lightdesign: Daniel Kozlík

Produkce: Jakub Urban

Účinkují: Alice Koubová a Miřenka Čechová