„Představení pro jednu ženu a okolí s názorem.“ 

Inscenace Sádlo navazuje na stejnojmenný úspěšný podcast na ČRo zpěvačky Ridiny Ahmedové, který otevřel velmi živou debatu, dotýkající se vztahu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje očekávání druhých. Autorka za pomocí svého vlastního těla a hlasu ohledává tento velmi obnažený prostor veřejné intimity s humorem i jemnou ironií a společně s diváky se ptá: Je moje sádlo opravdu moje, anebo je tak trochu sádlem všech, kdo mé tělo komentují a rozdávají nevyžádané rady? Jak se vnímání sebe sama proměňuje v závislosti na tom, jak mě zrovna hodnotí okolí? Jak si hledat cestu k vlastnímu tělu, které nenaplňuje očekávání ani standardy správného vzhledu?

„Autorka vydává prostřednictvím umění drásavou, působivou zprávu o lidech, jimž se

v jejich těle žije jako v pekle. A to i proto, jak urputně je o jejich údajné defektnosti

přesvědčuje od mala okolí, které si pak nad následky na ženské psýše umyje ruce.

Novátorská inscenace rozhodně míří na ženy i muže, jichž se téma sádla nijak

osobně nedotýká. Je totiž průhledem do citlivých míst, která vždycky nemusejí být

tak viditelná, jako je hmota těla.“

Jana Bohutínská, časopis REFLEX

Představení vzniklo za podpory Hlavního města Prahy a Státního fondu kultury ve spolupráci s Hlasohled z. s. a v rámci Emergency dances, koprodukci Tantehorse a paláce Akropolis.