Tipy zmateného dramaturga DSB 21
Jaké dá divákům tipy dramaturg, který měsíc předem neví, co se na festivalu odehraje?
Zaprvé samozřejmě doufat. Doufat, že v době konání festivalu se už nebudeme muset strachovat o zdraví svoje a svých blízkých, že už nebudeme celé dny trávit před obrazovkou počítače a že si třeba uděláme tu radost a zajdeme si do divadla. Skutečného, živého divadla.
Děti bych vzal o víkendu na zahradu Divadla Polárka, protože loutky viděly už rok jen pověšené v kulisárně, a to jen proto, že zavřeli školky a musel jsem je brát s sebou do práce. A hned potom do Mahenova divadla na Demokracii Divadla Minor, protože pořád doufám, že z nich vyroste lepší generace voličů než jsme my.
A kdyby se nic z toho nestalo, tak si všechna ta smutná a zavřená divadla obejdeme: lektoři ze tří divadel pro děti spolu nachystali hru Kudy vede cesta?, která nás provede Divadelním světem za každého počasí a každé epidemiologické situace. A večer si přece jen sednu k počítači a pustím si debatu o divadle Jana Kačeny a k ní alespoň fragmenty záznamů jeho inscenací, abych se mohl něčemu divit ještě víc než celé té covidové anabázi.
Jan Cimr, dramaturg divadla Polárka